Jdi na obsah Jdi na menu
 


Komentář rava Avrahama Kefeli k znovuvydání z roku 2002

 

Stanovení svátků
Než se začneme věnovat svátku Pesach a tradičnímu čtení Hagady, bude vhodné nejdříve vysvětlit některá specifika stanovování karaimských svátků, která vyplívají pouze z textu Písma Svatého.
Karaimové dodržují pouze svátky uvedené v hebrejské Bibli a neuznávají židovské svátky, které nemají oporu v Písmu Svatém (jako například Chanuku, Tu-Vi-Švat, Lag-Ba-Omer apod.).
Karaimové často slaví svátky stanovené Tórou v jinou dobu než rabanité, kteří používají jiný systém kalendáře.
 
Kalendář rabanitů má (podobně jako kalendář křesťanů) předem pevně stanovený počet dní, a svátky mohou připadnout pouze na určité dny týdne:
לא ב׳ד׳ו׳ פסח, לא ג׳ה׳ז׳ עצרת, לא א׳ד׳ו׳ ראש, לא א׳ג׳ו׳ כפור, לא ז׳ב׳ד׳ פורים׃
To znamená, že Pesach nemůže podle rabínů připadnout na pondělí, středu a pátek. Aceret nemůže připadnout podle rabínů na úterý, čtvrtek a sobotu. Roš ha-Šana nemůže podle rabínů připadnout na neděli, středu a pátek. Kipur nemůže podle rabínů připadnout na neděli, úterý a pátek. Purim podle rabínů nemůže připadnout na sobotu, pondělí a středu.
My karaimové následujeme slova:
Učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy k západu se schýlit. (Ž 104:19), pro výše uvedený rabínský systém stanovování svátků nenacházíme oporu v Tóře.
Začátky měsíců stanovujeme na základě přímého pozorování novoluní (měsíc má někdy 29, a jindy zas 30 dní), začátky dnů (včetně svátků) určujeme podle západu Slunce.
Týden začíná v neděli (den první) a končí v sobotu.
Jak je vidět, všechny svátky a půsty začínáme a končíme v době západu Slunce. Termíny svátků odvozujeme od novoluní.
Tři svátkyšáloš regálím (שלש רגלים)mají obzvlášť velký význam pro Lid Izraele.
Svátky byly ustanoveny na památku východu našich předků z Egypta a připomínají nám tři velká dobrodiní, která Bůh (budiž požehnáno Jeho Jméno) prokázal Lidu Izraele:
1) vyvolil si Lid Izraele a osvobodil jej z otroctví v Egyptě.
2) skrze Moše rabenu alav hašalom (Mojžíše, našeho učitele – mír s ním) nám daroval Svojí Svatou a Dokonalou Psanou a Pravdivou Tóru.
3) v době putování pouští doprovázela Lid Izraele Jeho zázračná ochrana.
Díky těmto třem událostem slavíme následující tři svátky:
Pesach (פסח), Šavuot (שבועות) a Sukot (חג הסוכות).
 
PESACH
 
Pesach (svátek milosrdenství) je prvním ze třech poutních svátků.
 
Pesach trvá sedm dní a to od 15-ho dne do 21-ho dne prvního měsíce (avivu), tedy na začátku jara:
Čtrnáctého dne prvního měsíce navečer bude JHVH hod beránka. Patnáctého dne téhož měsíce začne JHVH slavnost nekvašených chlebů; po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. (Lv 23:5-6)

 בַּחֹדֶשׁ הָרִאשׁוֹן בְּאַרְבָּעָה עָשָׂר לַחֹדֶשׁ בֵּין הָעַרְבָּיִם פֶּסַח לַיהוָה׃

וּבַחֲמִשָּׁה עָשָׂר יוֹם לַחֹדֶשׁ הַזֶּה חַג הַמַּצּוֹת לַיהוָה שִׁבְעַת יָמִים מַצּוֹת תֹּאכֵלוּ׃

 
Před svátkem je nutné zničit vše kvašené (chamec) v našem obydlí, včetně všeho kvašeného na kuchyňském nádobí a příborech. Nepřípustný je rabínský zvyk prodat kvašené produkty jinověrcům a po svátcích je od nich koupit zpět. Mouku šesti druhů obilnin je potřeba prosít přes jemné síto, aby v mouce nezůstaly hrudky vzniklé pohlcováním vlhkosti.
Před svátkem je nutné napéci nekvašené chleby (macot).
Nekvašené chleby se pečou z nekynutého těsta bez soli.
Po sedm dní jíme nekvašené chleby namísto běžného chleba jako připomínku na odchod Izraelitů z Egypta, který proběhl ve spěchu a za pronásledování Egypťany, tedy za podmínek, které neumožnily připravit si na cestu kynutý chléb. Naši předkové byli nuceni ve spěchu upéci placky z nevykynutého těsta, jak je psáno:
Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože ještě nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli otálet. Ani potravu na cestu si nestačili připravit.
(Ex 12:39)
וַיֹּאפוּ אֶת הַבָּצֵק אֲשֶׁר הוֹצִיאוּ מִמִּצְרַיִם עֻגֹת מַצּוֹת כִּי לֹא חָמֵץ כִּי גֹרְשׁוּ מִמִּצְרַיִם וְלֹא יָכְלוּ לְהִתְמַהְמֵהּ וְגַם צֵדָה לֹא עָשׂוּ לָהֶם׃
 
Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován.
(Ex 12:15)
שִׁבְעַת יָמִים מַצּוֹת תֹּאכֵלוּ אַךְ בַּיּוֹם הָרִאשׁוֹן תַּשְׁבִּיתוּ שְּׂאֹר מִבָּתֵּיכֶם כִּי כָּל אֹכֵל חָמֵץ וְנִכְרְתָה הַנֶּפֶשׁ הַהִוא מִיִּשְׂרָאֵל מִיּוֹם הָרִאשֹׁן עַד יוֹם הַשְּׁבִעִי׃
Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce.
(Ex 12:18)

בָּרִאשֹׁן בְּאַרְבָּעָה עָשָׂר יוֹם לַחֹדֶשׁ בָּעֶרֶב תֹּאכְלוּ מַצֹּת עַד יוֹם הָאֶחָד וְעֶשְׂרִים לַחֹדֶשׁ בָּעָרֶב׃

 

 

První den – chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů) a poslední den ševií aceret (sedmý den shromáždění) jsou nejdůležitějšími dny svátku – mikrae kodeš (מקרא קודש).
V době svátků je zakázána veškerá práce s výjimkou přípravy jídla.
Dny mezi prvním a posledním dnem mají status polosvátku.
V době polosvátku je zakázána těžká fyzická práce, přípustná je pouze lehká práce (práce v kanceláři, prodej v obchodě apod.):
 
Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění. I sedmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění. V těch dnech se nebude konat žádné dílo. Smíte si připravit jen to, co každý potřebuje k jídlu. (Ex 12:16)
 
וּבַיּוֹם הָרִאשׁוֹן מִקְרָא קֹדֶשׁ וּבַיּוֹם הַשְּׁבִיעִי מִקְרָא קֹדֶשׁ יִהְיֶה לָכֶם כָּל מְלָאכָה לֹא יֵעָשֶׂהבָהֶם אַךְ אֲשֶׁר יֵאָכֵל לְכָל ֶפֶשׁ הוּא לְבַדּוֹ יֵעָשֶׂה לָכֶם׃
 
Šest dní budeš jíst nekvašené chleby, sedmého dne bude slavnostní shromáždění pro JHVH, tvého Boha. Nebudeš vykonávat žádnou práci. (Dt 16:8)
 

שֵׁשֶׁת יָמִים תֹּאכַל מַצּוֹת וּבַיּוֹם הַשְּׁבִיעִי עֲצֶרֶת לַיהוָה אֱלֹהֶיךָ לֹא תַעֲשֶׂה מְלָאכָה׃

Malý chvalozpěv (הלל הקטון) neboli Hagada (הגדה) – vyprávění
 
Každý karaim je povinen číst a vyprávět dětem v kruhu své rodiny příběh o odchodu Izraelitů z Egypta a o významu svátku Pesach.
Sobotu před Pesachem označujeme jako Velkou Sobotu (שבת הגדול), v tento den Izraelité obdrželi radostnou zvěst o vysvobození z egyptského otroctví.
Během této soboty se v kenase čte Velký chvalozpěv (הלל הגדול), příběh o vysvobození a zázracích, které se udály v době Pesachu rozšířený o liturgickou poezii (pijutim) a písně určené pouze pro tento den.

Během svátečního večera čteme doma Malý chvalozpěv (הלל הקטון)neboli Hagadu (הגדה) – Vyprávění:

V onen den svému synovi oznámíš: To je proto, co mi prokázal JHVH, když jsem vycházel z Egypta. (Ex 13:8)
וְהִגַּדְתָּ לְבִנְךָ בַּיּוֹם הַהוּא לֵאמֹר בַּעֲבוּר זֶה עָשָׂה יְהוָהלִי בְּצֵאתִי מִמִּצְרָיִם׃

Vydání Hagady S.A. Prika (Oděsa 1901) obsahuje jak text v původním, tj. svatém jazyce, tak i jeho paralelní ruský překlad. Tradicí je číst Hagadu v originále s komentáři v domácím jazyce. Hagadu čtou všichni přítomní melodickým recitativem.

Vyprávění začíná tradiční děkovnou modlitbou Hodaa (הודאה):

Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy. (Ž 45:18)

 

אַזְכִּירָה שִׁמְךָ בְּכָל דֹּר וָדֹר עַל כֵּן עַמִּים יְהוֹדוּךָ לְעֹלָם וָעֶד׃

 

Tento komentář obsahuje i připomínku Božské Prozřetelnosti a s Ní spojených skutků Božích:

1) Konání zázraků – změny přírodních zákonů (מעשה בראשית), které Bůh zjevil národům věřícím, že hvězdy, Slunce a Měsíc jsou bohové. Díky zázrakům vykonaným v Egyptě se lidstvo dozvědělo o existenci Boha Všemohoucího, který stojí nad přírodními zákony i nad nebeskými tělesy, a jenž je schopen je měnit.

 

 

 

2) Proroctví našemu praotci Abrahamovi (Avraham avinu alav ha-shalom), o tom, že jeho potomstvo bude po 400 let utlačováno v cizí zemi:
 
Tu JHVH Abramovi řekl: Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. (Gn 15:13)
 
וַיֹּאמֶר לְאַבְרָם  יָדֹעַ תֵּדַע כִּי גֵר יִהְיֶה זַרְעֲךָ בְּאֶרֶץ לֹא לָהֶם וַעֲבָדוּם וְעִנּוּ אֹתָם אַרְבַּע מֵאוֹת שָׁנָה׃

 

3) V den odchodu Izraelitů z Egypta uzavřel Bůh s Abrahamem Smlouvu a přislíbil mu do vlastnictví zemi požehnanou a rozlehlou, zemi oplývající mlékem a medem, zemi Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Jebúsejců a Girgašejců.
4) Vykonal Soud nad egyptskými bohy:
a. nad řekou Nilem, z níž vystoupily žáby a jejíž voda se přeměnila v krev
b. nad souhvězdím Berana – o Pesachu obětovali Izraelité beránka. Egypťané, podobně jako hinduisté, nejedli maso a jakékoli masité jídlo pro ně byla ohavnost:
Podávali zvlášť jemu, zvlášť jim a zvlášť Egypťanům, kteří s ním jídali; Egypťané totiž nesmějí stolovat s Hebreji, poněvadž to je pro ně ohavnost. (Gn 43:32)
וַיָּשִׂימוּ לוֹ לְבַדּוֹ וְלָהֶם לְבַדָּם וְלַמִּצְרִים הָאֹכְלִים אִתּוֹ לְבַדָּם כִּי לֹא יוּכְלוּן הַמִּצְרִים לֶאֱכֹל אֶת הָעִבְרִים לֶחֶם כִּי תוֹעֵבָה הִוא לְמִצְרָיִם׃
Mojžíš odpověděl: Nebylo by správné, abychom to učinili. To, co máme obětovat JHVH, svému Bohu, je Egypťanům ohavností. Copak by nás neukamenovali, kdybychom před nimi obětovali, co je jim ohavností. (Ex 8:22)
וַיֹּאמֶר מֹשֶׁה לֹא נָכוֹן לַעֲשׂוֹת כֵּן כִּי תּוֹעֲבַת מִצְרַיִם נִזְבַּח לַיהוָה אֱלֹהֵינוּ הֵן נִזְבַּח אֶת תּוֹעֲבַת מִצְרַיִם לְעֵינֵיהֶם וְלֹא יִסְקְלֻנוּ׃
Zvláštní postavení má v Hagadě  deset ran egyptských, které účastníci čtení Hagady opakují se zvláštním nadšením.
Pesachový stůl

Po přečtení Hagady začíná pesachová hostina.
Nejdříve proneseme požehnání nad sklenkou vína (víno, stejně jako ostatní potraviny nesmí obsahovat produkty kvašení).
Karaimové obvykle připravují vlastní pesachové víno z rozinek.
Následuje požehnání nad nekvašeným chlebem.
 
Nekvašené chleby pečeme v předvečer svátku.
Při pečení nekvašených chlebů je potřeba dbát na to, aby se zadělané těsto začalo péci do 15 minut, tedy aby nezačalo kynout. Není vhodné zadělávat velké množství těsta.  Těsto pro nekvašené chleby zaděláváme studenou vodou (v žádném případě ne vodou teplou či horkou) bez soli. Je přípustné nekvašené chleby zadělávat 100% moštem (v žádném případě ne ředěným vodou) a medem.

Na památku prvního pesachového večera, tedy dne kdy naši předkové vyšli z Egypta, jíme spolu s nekvašenými chleby i hořké byliny – merorim – jako připomínku hořkého života našich předků v Egyptě:
Tu noc budou jíst maso upečené na ohni a k němu budou jíst nekvašené chleby s hořkými bylinami. (Ex 12:8)
וְאָכְלוּ אֶת הַבָּשָׂר בַּלַּיְלָה הַזֶּה צְלִי אֵשׁ וּמַצּוֹת עַל מְרֹרִים יֹאכְלֻהוּ׃
 
Po požehnání nad nekvašeným chlebem pronášíme požehnání nad nekvašeným chlebem a hořkými bylinami.
Pesachový stůl většinou obsahuje plněné vinné listy, na ohni pečené jehněčí a pokrmy z rýže a luštěnin (tedy potravin, které nekynou a nekvasí).
Po skončení jídla pronášíme Požehnání po jídle – Birkat ha-Mazon.
 
 
Nakonec si navzájem popřejeme:

Chag Sameach ve-Kašer!